Menstruační kalendář je tiskopis, většinou dvakrát přehnutá, oboustranně potištěná skládanka z polotuhého materiálu, na které je kromě poučení pro uživatele graficky znázorněno 12 měsíců. Do kolonek pro jednotlivé dny si žena vyznačuje intenzitu a délku men- struačního i mimomenstruačního krvácení, dále výtok (V), bolest (B), pohlavní styk (Ż), podání léků, eventuálně onemocnění ap. Součástí menstruačního kalendáře bývá i tabulka pro údaje získané z měření bazální teploty ženy.

Vedení menstruačního kalendáře je pro každou ženu velmi užitečná a praktická věc. Žena si jím může sama kontrolovat svůj zdravotní stav. Údaje z men­struačního kalendáře jí poskytnou přehled o termínu plodných a neplodných dnů. Menstruační kalendář umožní přehled o posunu budoucí menstruace, třeba kvůli dovolené, sportovkyně si podle menstruačního kalendáře vypočítávají a plánují trénink ap. Jsou ženy, které si tento osobní dokument pečlivě vedou celý svůj reprodukční život, najdou se však i takové, které nevědí, že něco podobného vůbec existuje.

Vedení menstruačního kalendáře se v některých případech přímo doporučuje. A to proto, aby lékař získal přehled o zdraví ženy, zejména:

• při poruchách menstruačního cyklu,

• v případě neplodného manželství,

• u ženy, která opakovaně potratila,

• při kontrole výsledků léčby (úprava menstruačního cyklu ap.),

• při sledování křivky bazálních teplot při plánovaném rodičovství.

Bazální teplota je tělesná teplota naměřená po dostatečně dlouhé době tělesného klidu. Měří se ráno po probuzení, vždy stejným teploměrem, který se zavádí zhruba na pět minut vždy na shodné místo, buď do pochvy, nebo do konečníku, nebo do úst. Hodnoty bazální teploty se mění podle fáze menstruačního cyklu. Po ukončení menstruace kolísá bazální teplota okolo 36,5 oC, před termínem ovulace bývá 1 až 2denní mírný pokles, následuje náhlý vzestup od 0,3 oC do 0,6 oC s výkyvy nad 37,0 oC. Tento vzestup trvá obvykle do 26. dne menstruačního cyklu, kdy bazální teplota opět klesá pod 37,0 oC. Hodnoty naměřené bazální teploty žena zapisuje do menstruačního kalendáře. Pravidelné každodenní záznamy bazální teploty ženy vytvoří v průběhu menstruačního cyklu křivku. Nižší teploty před ovulací a vyšší po ovulaci způsobí, že křivka má u zdravé ženy charakteristický průběh, svědčí o funkci žlutého tělíska, které tvoří hormon progesteron. Právě progesteron způsobuje zvýšení bazální teploty. Křivka zdravé ženy má období s nižší a vyšší teplotou, je bifázická. Pokud ovulace neproběhla anebo pokud se nevytvořilo žluté tělísko, pak je menstruační cyklus ženy bez ovulace. Bazální teploty se pak po celou dobu mezi dvěma menstruacemi pohybují pod 37,0 oC, tvar křivky je monofázický.

Sledování křivky bazálních teplot umožní určit dobu ovulace, kdy je otěhotnění nejpravděpodobnější. Optimální doba pro oplozovací soulož je ve dnech s přechodným poklesem bazální teploty ženy, před jejím vzestupem nad 37,0 oC. Přetrvávání vyšších bazálních teplot při vynechání menstruace svědčí pro otěhotnění.

Pokud bazální teploty ženy, která plánuje těhotenství, tvoří opakovaně monofázickou křivku, měla by se žena obrátit na svého gynekologa, který určí příčinu a doporučí léčbu.