Žena může otěhotnět pouze v určitých, cyklicky se opakujících obdobích své pohlavní dospělosti (odborně hovoříme o reprodukčním období ženy). Doba mezi dvěma menstruacemi se u ženy dělí na tzv. plodné a neplodné dny.

Plodné dny jsou poměrně krátká období mezi dvěma menstruacemi, kdy může žena otěhotnět. Obvykle mezi 13. až 14. dnem od prvního dne předcházející menstruace se zrající vajíčko uvolňuje z va­ječníku. Tato fáze se nazývá ovulace. Vajíčko je zachyceno trychtý­­řo­vitým rozší­řením vejcovodu a putuje směrem k děloze. Životnost vajíčka (zárodečné buňky matky) je relativně krátká. K jeho oplození musí dojít nejpozději do 17 hodin po ovulaci. Spermie (zárodečná buňka otce) má schopnost proniknout do vajíčka zhruba 48 hodin po souloži. Vajíčko bývá oplodněno pouze jednou spermií.

Spermie pronikají z pochvy velmi rychle, v děloze jsou již za několik desítek vteřin a do jedné hodiny po souloži bývají již na konci vejcovodu.

Plodné dny představují období, kdy je největší pravděpodobnost oplodnění vajíčka.

Popsaná skutečnost však nebývá tak jednoduchá a jednoznačná. Může nastat situace, že se vajíčko z vaječníku neuvolní. Toto období pak označujeme odborně jako anovulační cyklus. Pokud chybí ovulace, oplození není možné.

Anovulační cykly bývají častější:

• u dívek v pubertě,

• po porodech, potratech, na sklonku plodného období,

• při vysilujících onemocněních,

• při některých hormonálních poruchách,

• ve stresových situacích.

Některé ženy mají anovulační cykly častěji, některé dokonce trvale, a jsou proto neplodné. Zjistit, zda proběhla ovulace a zda je menstruační cyklus ženy ovulační, lze poměrně jednoduchou metodou – měřením tzv. bazálních teplot (viz kapitola Co je menstruační kalendář).