Dobrý den paní doktorko, ráda bych se zeptala jak si mám počínat, když mi 26 měsíční syn asi měsíc odmítá teplá/hlavní jídla. O strádání zde nejde, syn je nadprůměrně velký i těžký. Původně jsem si myslela, že to že nechce přes den tolik jíst způsobuje jeho obliba v nočním UM - vypil opravdu hodně,a le jsou to tak tři týdny, kdy díky velkým vedrům noční jídlo sám odboural.
Ráno tak po celé prospané noci sní např.jogurt, pak mu povolím maximálně kousek sýra nebo ovoce, aby měl na oběd řádný hlad. A je na něm vidět že hlad opravdu má, žene se do jídelní židličky, sedne si a čeká,a le jakmile uvidí talíř s jídlem a je úplně jedno co na něm je, tak začně brečet, kroutí hlavou a ječí NE, NE, NE. Někdy když se mi podaří mu jednu lžičku vnutit, tak pak si dá,a le jen výjimečně. Asi je chyba v tom, že do 2 let byl převážně na skleničkách, ale jen proto, že mé jídlo často odmítal, i když jsem se snažila udělat stejnou "šlichtu", která je ve skleničce. Do těch dvou let ale měl pár mých oblíbených jídel, které mohl baštit pořád a teď nechce ani tyhle. Ale je na něm opravdu vidět že hlad má a kdybych mu dala chleba se žervé, tak zpucne třeba 2 a s chutí. Mě přijde že apetit má, ale je vybíravý a teplé jídlo z talíře si nevezme z nějakého jeho principu, i když vidí, že ho s manželem jíme taky a s chutí.
Když přinesu jídlo, přemlouvám ho, snažím se vnutit mu lžičku aby ochutnal a zjistil, že je to dobré, a nepochodím, tak vypínám pohádku v televizi a okamžitě ho odvádím do postýlky, protože když nechce papat, tak si myslím, že je dobré aby šel do postýlky bez jídla. Kdybych mu totiž dala místo jídla 300ml UM, je naprosto blažený. Nevím, jestli si chce vyřvat UM, nebo proč teď tak vehementně jídlo odmítá. Ale nevím co s tím. Mám prostě čekat a nenabízet mu, nebo mu mám nabízet a nenutit ho. Sladké mu mezi jídly nedávám. I když syn vyloženě sladké může, pečivo, žervé, jogurty, UM.
Také bych se chtěla zeptat, jestli lze nějak syna naučit jíst zeleninu, ať syrovou nebo vařenou. Respektoval ji jen rozvařenou v polévce. Jinak si ji vybírá a podává mi ji a syrovou nepozře vůbec.
Problém je že syn vůbec nemluví. Je trochu introvert, hrozně rád se mazlí, ale nemá v oblibě, když si s ním hrajeme, hraje si od mala sám s auty. Když se snažím přijít třeba s knihou, leporelem, básničkou, říkankou, písničkou, tak mě hned okřikuje že to NE! Rozumí velmi dobře, ale nemluví, umí jen máma, táta, ne, neni, ahoj, auto. Naprosto odmítá opakovat, to se jen culí. Takže nějaká domluva s ním ohledně jídla je nemožná.
Děkuji za radu.
