Poradna Mgr. Nadežda Priečinská - Advokátka | odpovědi strana 2

FotoMgr. Nadežda Priečinská
Advokátka



pražská advokátní kancelář
6. srpen, 2010
Dobrý den,
chtěla jsem se zeptat, pokud nastoupím na rizikové těhotenstí a budu pobírat nemocenskou, existuje při výpočtu nějaký strop? Ptám se z toho důvodu, že jsem průměrně pobírala cca 40 000 hrubého měsíčně a v různých kalkulačkách na internetu mi vychází různé částky, vždy se alepohybují velmi nízko.
Děkuji za odpověď
Dobrý den,
výše nemocenského činí 60 % denního vyměřovacího základu od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti. Zjištěný denní vyměřovací základ se dále upravuje pro výpočet tak, že do částky první redukční hranice se počítá 90 %, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 %, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30 %, k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží. Přičemž, první redukční hranice odpovídá 791,- Kč, druhá redukční hranice je 1.186,- Kč a třetí redukční hranice je 2.371 Kč.
Mgr. Petra Kněžourová
AK Mgr. Nadeždy Priečinské
6. srpen, 2010
Dobrý den paní magistro,
dostala jsem se do složité životní situace a proto, ačkliv jsem na RD jsem se rozhodla zůstat se dětmi raději sama než přetrvávat v hluboce rozvráceném manželském svazku, který už stejně nefungoval.
S manželem už spolu 1 měsíc nebydlíme, já s dětmi bydlím v družstevním bytě, který jsem nabyla za trvání manželství do OV na základě smlouvy o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů podle §143 a obč. zák, v roce 2003, jak je uvedeno ve smlouvě popis nemovitosti, výhradním vlastníkem já. Je tato notářem sepsaná smlouva napadnutelná? Může manžel chtít i přes to 1/2 z bytu? Byt jsme zrekonstruovali, má nárok na 1/2 z rekonstrukce? Jak je to s vybavením a zařízením bytu?
Dále jsme v této smlouvě sepsali, že nebudou tvořit rozsah společného jmění manželů veškerá práva, pohledávky a závazky a budou vždy výhradním vlastnictvím toho z manžělů, který bude oprávněným nebo povinným.Z tohoto důvodu mě zajímá, zda mám nárok na 1/2 z finančních prostředků, které manžel ukládal na jeho účet za celou dobu manželství. Pokud ano jak mám postupovat, když mi najednou tvrdí, že účet nemá a neměl a peníze také nemá?
Manžel se chce na jednu stranu dohodnout,nejlépe ani nejít k soudu což asi nejde, vím že tato možnost je v případě, že se opravdu nějak dohodneme ve věcech týkajících se dětí i majetku dohodou. Jak se tedy postupuje? Musím obojí řešit až po 1/2 roce společné odluky,nebo mohu začít řešit výchovu a příp. výživu dříve bez "bez házení špíny, udání důvodů" a majetek a samotný rozvod až potom? Manžel mi podepsal mnou sepsanou dohodu o výživném, kde je uvedeno na co a kolik mi kdy má přispípat na obě děti. Nechal na tomto dokumentu ověřit podpis na matrice. Zatím podle toho platil. Je toto platné, musí tam být i můj podpis? Musím znovu řešit výživné nebo stačí pouze uvést, že jsme se nějak již dohodli? Co se týče výchovy, manžel se o děti starat nechce, chce si je pouze občas nejlépe dle náhodného impulsu vzít, tomu se bráním já mohu v dohodě uvést například na základě telefonické dohody např. 48 hodin předem nebo, např. každou neděli za 14 dní od 10-18 hodin,Vím, že jsem vás zahrnula množstvím otázek, ale nevím jak mám postupovat. Na co mám a nemám právo a hlavně mi chybí finanční prostředky na případné právní spory. Mockrát děkuji za pomoc! P.H.
Dobrý den,
pokud manželství trvalo alespoň jeden rok, s manželem spolu nejméně šest měsíců nežijete a k návrhu na rozvod se Váš manžel připojí, má se za to, že podmínky uvedené v ustanovení § 24 odst. 1 zákona o rodině (tedy, že manželství je trvale a hluboce rozvráceno, že nelze očekávat jeho obnovení) jsou splněny. Soud nezjišťuje příčiny rozvratu a manželství rozvede, jsou-li předloženy: a) písemné smlouvy s úředně ověřenými podpisy účastníků upravující pro dobu po tomto rozvodu vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práva a povinnosti společného bydlení a případnou vyživovací povinnost, a b) pravomocné rozhodnutí soudu o schválení dohody o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu. Pokud jde o společné jmění manželů, tak je samozřejmě platná smlouva o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů.
Mgr. Petra Kněžourová
AK Mgr. Nadeždy Priečinské
6. srpen, 2010
Dobrý den paní magistro,obracím se na Vás s dozatem,zhruba před dvěma lety jsem zdědila po otci 1/3 z nemovitosti,kde jsou ještě další dva spolumajitelé.V nemovitosti již nebydlím a zatím ani nehodlám žádat vyplacení(vím,že spolumajitelé nemají takové finanční možnosti).Zajímalo by mě,ale co by se stalo v případě,že bych vyplacení požadovala....A ještě jeden dotaz,tím,že v nemovitosti nebydlím nejsem ani ochotna podílet se na opravách a údržbě,v domě nyní bydlí jen jeden ze spolumajitelů s rodinou.Je mi jasné,že pokud oni udělají nějaké opravy,tak v případě vyplacení se mi o to zvýšená hodnota nebude vyplácet,což je pochopitelné,zajímá mě ale,jestli jsem nějak ze zákona povinna pečovat o ten majetek,kde již nežiji a co by mě u soudu čekalo v případě,že bych chtěla vyplatit a spolumajitelé prohlásili,že jsem se na opravách nijak nepodílela.Děkuji
Dobrý den,
podle občanského zákoníku podíl vyjadřuje míru, jakou se spoluvlastníci podílejí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví ke společné věci. Pokud tedy např. zbylí dva spolumajitelé nemovitosti se rozhodnou provést nějaké opravy, musíte se vy jejich rozhodnutí podřídit.V žádném případě není ovšem vyloučena dohoda, kterou byste se s ostatními spoluvlastníky dohodla na jiných podmínkách údržby a užívání nemovitosti. Pokud jde o zrušení spoluvlastnictví a o vzájemné vypořádání, tak protože je předmětem spoluvlastnictví nemovitost, musí být dohoda písemná. Nedojde-li mezi Vámi k dohodě, zruší spoluvlastnictví a provede vypořádání na návrh některého spoluvlastníka soud. Přihlédne přitom k velikosti podílů a účelnému využití věci. Není-li rozdělení věci dobře možné, přikáže soud věc za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Při svém rozhodování bude soud také přihlížet k výdajům, které zaplatili ostatní spoluvlastníci.
Mgr. Petra Kněžourová
AK Mgr. Nadeždy Priečinské
12. červenec, 2010
Dobrý den,

obracím se na Vás s dotazem ohledně "velkého" UTZ ve 20 TT, který by měl být prováděn jako standardní vyšetření. Můj gynekolog mi sdělil, že on tento UTZ neprovádí (namá dostatečné vybavení) a pokud na něj chci jít, mám se objednat do nemocnice. Když jsem se dotazovala na žádanku, tak mi řekl, že žádnaku nepotřebuji. Následně mě objednal na "echo plodu", na které mi vystavil i žádnaku. S tím, že se na UTZ ve 20 TT mám objednat do nemocnice sama a žádanku, že nevystaví. V nemocnici mě objednali, na žádanku se neptali. Kamarádka mě, ale varovala, že prý pokud nemám žádanku, pak hradím vyšetření sama. Musím tedy skutečně mít na "velký" UTZ ve 20 TT doporučení (žádanku) od lékaře? A pokud ho nemám hradím si vyšetření sama? Děkuji Vám za odpověď.

Dobrý den,
Váš dotaz bohužel nespadá do právní poradny. Obraťte se prosím na specialistu v oblasti zdravotnictví.
S pozdravem
Mgr. Petra Kněžourová
AK Mgr. Nadeždy Priečinské
25. červen, 2010
Dobrý den, ráda bych věděla, jak je to pěnězi, když nyní končím ve svém zaměstnání, pracuji ve školství, přes prázdniny budu na úřadu práce, ráda bych otěhotněla, ale budu muset být na rizikovém těhotenství a do zaměstnání již nenastoupím. Jakou částku budu prosím pobírat na neschopence, z čeho se bude vypočítátat? A jak je pak s mateřskou? Pracovala jsem deset měsíců, předtím mi skončila mateřské dovolená s prvním dítětem. Děkuji za odpověď.
Dobrý den,
na nemocenskou vzniká nárok v souvislosti s účastí na nemocenském pojištění a její výše činí 60 % denního vyměřovacího základu od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti. V roce 2010 je tato sazba platná po celou dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti. Pokud však budete registrovaná na úřadu práce bez nároku na nemocenské dávky z titulu ochranné lhůty, nemáte na nemocenskou nárok.
Mgr. Petra Kněžourová
AK Mgr. Nadeždy Priečinské