Sexualita ženy se významně odlišuje od sexuality muže, problematice se věnuje lékařský obor sexuologie.

Pohlavní styk ženy obvykle tvoří čtyři fáze:

I. fáze excitační – dochází k pro­krvení a zarudnutí pohlavních orgánů. Nastane zduření malých stydkých pysků a klitorisu. Pochva se zvlhčuje (odborně poševní lubri­kace).

II. fáze plató – prokrvení a zduření malých stydkých pysků a klitorisu pokračuje, stejně tak i zvlhčování poševních stěn.

III. fáze vyvrcholení (orgasmus) – nastávají rytmické stahy svalstva pánve a svalstva dělohy.

IV. fáze uvolnění – prokrvení a zduření pohlavních orgánů ustupuje. Na rozdíl od muže, u kterého na různě dlouhou dobu nastává neschopnost sexuální aktivity, žena při pokračující stimulaci může dosáhnout dalších orgasmů.

Podle touhy ženy po pohlavním styku, její citlivosti na sexuální podněty a podle schopnosti dosáhnout orgasmu je možné dělení do šesti typů sexuální reaktivity:

1. Sexuálně kladný typ s orgasmem

Tyto ženy udávají častější touhu po pohlavním styku, kladně reagují na sexuální podněty. Pohlavní styk je pro ně příjemný a většinou nebo vždy vede k orgasmu, který prožívají vždy příjemně. Procentuální zastoupení těchto žen se liší v závislosti na kulturních, sociálních, etnických a geografických podmínkách. U nás představují tyto ženy 60 až 80 %. Orgas­­mus může být vaginální nebo klito­ridální. Většina žen snáze dosahuje orgasmu klitoridálního, je jednodušší, snazší a rychlejší. Multiorgasmus je situace, kdy má žena více orgasmů během jednoho pohlavního styku.

2. Sexuálně kladný typ bez orgasmu

Tyto ženy se liší od prvního typu pouze tím, že v průběhu pohlavního styku nedosahují orgasmu. Často se tak přechodně stává u mladých žen na začátku pohlavního života, při změně partnera, za stresujících situací atd.

3. Frigidní ženy s možností orgasmu

Jejich postoj k pohlavnímu styku je lhostejný a pocity při pohlavním styku jsou slabé nebo žádné. K orgasmu dochází jen ojediněle. Sexuální reaktivita je minimální. Při styku nemají nepříjemné pocity v oblasti genitálu. Pohlavní styky nepociťují neuspokojivě.

4. Frigidní ženy bez orgasmu

Rysy charakteristické pro předchozí skupinu jsou výraznější. Žena nikdy nepociťuje touhu po styku. Pokud k němu dojde, nemá pozitivní prožitky, orgasmus nenastane. Tyto ženy pociťují svoji špatnou sexuální reaktivitu jako nedostatek. Po pohlavním styku zůstávají rozdrážděné a neuspokojené.

5. Ženy s nepříjemnými až bolestivými pocity při pohlavním styku

Tyto ženy si stěžují na nepříjemné nebo bolestivé pocity při pohlavním styku. Může jít o stav, kdy tyto obtíže trvají od počátku sexuálního života nebo se bolestivé pocity dostavily druhotně, až po určitém období normální sexuální aktivity. Bolestivý průběh pohlavního styku zamezuje schopnost žen dosáhnout orgasmu. V prvním případě se může jednat o vývojové vady genitálu, např. zúženou pochvu, nebo o následky psychických nemocí nebo traumat, např. stav po znásilnění v dětství ap. Ve druhém případě se tak stává u žen, které mají záněty rodidel nebo jinou nemoc.

6. Ženy s nechutí až odporem k pohlavnímu styku

Tyto ženy mají nechuť až odpor k pohlavnímu styku a v jeho průběhu mají bolestivé pocity. K orgasmu nedochází a po ukončení pohlavního styku mají pocit neuspokojení, znechucení a ošklivosti. Tato porucha bývá spojena se závažným onemocněním genitálu, jako jsou těžké chronické záněty, endometrióza, nádory ap., nebo vzniká jako důsledek narušených až rozvrácených citových vztahů mezi partnery.

Žena může projít v průběhu života několika typy sexuální reaktivity. Roli hraje její věk, genetické faktory, výchova, vzdělání, zdravotní stav, psychoso­ciální zázemí a partnerský vztah.

Obecně lze říci, že sexuální reaktivita stoupá u ženy do 30 let, poté postupně klesá k období, kdy se dostává do přechodu. Od 50 let se pohlavní aktivita většinou snižuje.

Pokud je nutná léčba sexuálních funkcí, pak je psychoterapeutická, farmakologická nebo operační. Léčba patří do rukou sexuologů, psychologů, psychiatrů a gynekologů.